Proč jsem si vybral KARIP v IKEM? Mladý lékař otevřeně o práci tam, kde často rozhodují minuty
Vydáno: | Kategorie: Články
Jak vypadá práce mladého lékaře na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v IKEM? Rozhovor s lékařem Františkem Čížkem, který je na KARIPu od roku 2019, nabízí pohled do každodenní reality špičkové intenzivní medicíny, transplantační péče i týmové spolupráce. Je inspirací pro studenty a absolventy, kteří hledají místo, kde se mohou odborně i lidsky posunout.
Jak jste si vybíral nemocnici, kde budete pracovat, a proč jste si vybral právě KARIP v IKEM?
Věděl jsem o několika spokojených spolužácích, kteří do IKEM šli, o dobrém hodnocení z tehdejšího projektu Férové pracoviště ČLK a shodou náhod jsem se dozvěděl i o nově uvolněném místu na KARIP a doplňkovém přijímacím řízení. To jsem úspěšně absolvoval a mohu mluvit o velkém štěstí, protože od nástupu jsem tohoto rozhodnutí nikdy nelitoval.
Jak dlouho už v IKEM pracujete a jak se za tu dobu proměnilo vaše pracoviště či postupy?
V IKEM na KARIP pracuji od roku 2019 a změny byly četné, ať už rozšiřování lůžkové péče během pandemie covidu-19, nebo nedávný přesun celého oddělení do nově dostavěné budovy, který byl spojený i s navýšením lůžkové kapacity. Postupy po celou dobu vycházejí z principů Evidence-Based Medicine a následují světové trendy intenzivní medicíny. Již krátce po nástupu máme možnost se pasivně i aktivně účastnit mezinárodních kongresů a mít novinky z první ruky. Velkou změnou je z mého pohledu i postupující elektronizace vizit a anesteziologických záznamů, která šetří čas i papír.
Co podle vás dělá IKEM výjimečným místem pro práci lékaře?
Po 6 letech v IKEM bych řekl, že je to zcela jistě kombinace mnoha faktorů. Dělá se zde špičková medicína, podílíme se na transplantačním programu a komplexních výkonech, které by jinde v Česku neměl člověk šanci vidět. Je zde velmi silné odborné zázemí a mnoho zkušených lékařů, od kterých může nově nastupující doktor čerpat rady a zkušenosti. Na KARIP máme i fajn kolektiv, a to pak každodenní práci také velmi ulehčuje.
Jak vypadá váš typický pracovní den a jaké jsou na KARIP směny?
Standardní pracovní doba je u nás 8 hodin, a kromě toho máme během měsíce tři až čtyři 24hodinové směny, po kterých následuje dvoudenní volno. Výhodou našeho oboru a oddělení je i pestrost, typický pracovní den tedy závisí na tom, kam jsem vypsán. Může se jednat o anestezii na operačních sálech nebo mimo ně, konzilia, lůžkovou péči o pacienty v akutních stavech či zpracování dat pro vědeckou činnost.
Kolik pacientů denně obvykle sledujete nebo ošetřujete?
Na operačních sálech se počet pacientů pohybuje mezi 1 až 5, v závislosti na náročnosti operačního výkonu a s tím souvisejícím nutným anesteziologickým zajištěním. Na lůžkách závisí situace na obsazenosti oddělení a počtu přítomných lékařů, obvykle se jedná o 2–3 pacienty. Ve službě nebo o víkendech to však mohou být násobky, a předávání celého oddělení (12–14 pacientů) rozhodně není výjimkou.
Jak se liší běžný den od dne, kdy probíhá urgentní transplantace či jiné náročné zákroky?
Vzhledem k tomu, že v minulém roce se uskutečnilo 341 transplantací ledvin, 150 jater a 37 slinivek, jsou dny bez transplantací spíše výjimkou, takže jsme na ně vesměs zvyklí. V urgentních nebo mimořádných situacích, například prasklá aneurysmata břišní aorty, transplantace jater u dětí, multiviscerální transplantace nebo transplantace u pacientů s akutním jaterním selháním, zajišťují anesteziologickou část nejzkušenější lékaři z našeho týmu, někdy ve dvojici. Základem je důsledná příprava, celkový management situace, rozdělení rolí a pečlivá spolupráce v týmu.
S jakými odděleními primárně spolupracujete?
Nejužší spolupráce je s chirurgií a probíhá každý den, ať už na sálech, nebo v rámci pooperační péče. Vztah anesteziolog–chirurg je nemocniční evergreen, který se musí zažít. Cílem obou je však co nejlepší výsledek pro pacienta. Základem je vzájemný respekt a odložení ega stranou. Spolupráce probíhá i se všemi ostatními interními odděleními, například při překladu horšících se a nestabilních pacientů na naše oddělení nebo při resuscitačních výzvách. Přestože jde často o vypjaté situace, spolupráce je velmi dobrá a svůj podíl na ní mají i simulační kurzy resuscitací, které vedou moji kolegové.
Co považujete za nejnáročnější na této práci?
Těch věcí je asi víc, ale po nástupu je nejnáročnější neutopit se v množství nových informací. Anesteziologie a intenzivní péče jsou vlastně dva obory v jednom, a naše pracoviště je specifické tím, že se od začátku věnujeme i intenzivistické stránce a akutní péči. Po letech v práci, zvládnutí teoretické i praktické stránky a po spatření stovek smutných příběhů je asi nejtěžší si nepustit vše příliš k srdci, zároveň však neztratit empatii, bez které by zejména práce s pacienty a jejich rodinami nebyla možná.
Máte v IKEM nějakou zkušenost, na kterou nikdy nezapomenete?
Rozepisovat konkrétní příběhy by bylo na dlouho, ale rozhodně nezapomenu na každou úspěšnou resuscitaci a příběhy pacientů, kteří to přes minimální šance s naší pomocí zvládli. Úžasné je také potkat naše bývalé pacienty v civilním oblečení v chodbách IKEM při cestě na kontrolu, ten kontrast oproti našim vzpomínkám je obrovský a vždy vykouzlí úsměv na tváři.
Jaké vlastnosti by měl mít lékař, který chce pracovat na KARIPu?
Při nástupu po škole je důležité mít zájem a být proaktivní, zároveň však znát své limity a přistupovat k práci s pokorou. Klíčovou vlastností je také schopnost týmové spolupráce a výhodou je jistá psychická odolnost. Další důležité vlastnosti intenzivisty, jako jsou klid nebo rozhodnost, přicházejí do velké míry se zkušenostmi.
Co byste poradil studentům, kteří se zajímají o anesteziologii nebo intenzivní péči?
Výhodou je určitě absolvování stáží již během studia. Student si pak může lépe udělat představu o každodenním provozu a atmosféře na pracovišti, osvojit si základní manuální dovednosti a prohloubit své vědomosti z oboru.
Nabízí IKEM možnosti stáží či praxí pro studenty? Co si z nich mohou odnést?
IKEM i KARIP možnosti stáží nabízí; stážisty máme často a jsme na ně zvyklí. Na každý den je vyhrazen lékař, který se stážistovi věnuje a provází ho teorií i praxí anestezie a intenzivní lůžkové péče. Pokud má kdokoliv zájem, není nic jednoduššího než kontaktovat naši přednostku doc. MUDr. Evu Kieslichovou, Ph.D. nebo primáře MUDr. Petra Pízu, MHA a domluvit se.
Co vás osobně na této práci stále baví a motivuje?
Anesteziologie a intenzivní medicína mě i po letech naplňuje a motivuje svou pestrostí, širokým záběrem a úzkou mezioborovou spoluprací. Baví mě jasně viditelný smysl – pacient, který je původně v kritickém stavu, může odcházet s další šancí na život. Výzvy jsou každodenní, ale o to cennější jsou chvíle, kdy se nám daří pacienty vracet zpět do života.
